Kouzlo radosti

Sdílená radost je dvojnásobná radost

aneb

udělám-li radost druhému, mám radost já i on

S dětmi v mateřské školce se bavíme i o abstraktních věcech, například o radosti. Co je to vlastně radost? Kdy míváme radost? Chceme i my udělat někomu radost? A jak můžeme někomu udělat radost? O těchto důležitých skutečnostech jsme se bavili s dětmi v ranním kroužku a byli jsme potěšeni z krásných dětských odpovědí. Ze všech odpovědí jsme vybrali tu od pětileté Juliannky – Když dostanu dáreček, mám radost. Když někomu udělám radost já, mám radost já i on. A odsud už byl jen krůček k tomu zažít a prožít radost z dávání radosti druhým. Snažíme se děti vést k vzájemné spolupráci, aktivitám, kamarádství, pomoci.

Společně s našimi dětmi jsme nakonec došli k tomu, že bychom mohli udělat radost babičkám a dědečkům z charitního domu sv. Alžběty, což je zařízení pro přechodný pobyt seniorů, se kterým naše školka již několik let spolupracuje. Děti se účastní různorodých společenských aktivit se seniory, jako je Kácení májky, hrabání listí, hraní deskových her, Vánoční koledování, návštěva seniorů ve školce. Děti vědí, že věnování času druhým, vzájemná aktivita se seniory jsou nádherným projevem laskavosti, úcty ke starším lidem a radostnou událostí pro všechny.

Za tu dobu už děti znají mnohé babičky a dědečky jménem a stihly vypozorovat, že seniorky i senioři mají stejně jako ony rádi písničky, dobré jídlo, sladkosti, hry, povídání si, zvířátka a květinky. Chtěli jsme je potěšit, překvapit, nápadů bylo spousta.

Nakonec jsme se rozhodli zahrát jim naši oblíbenou zpívanou pohádku O Červené Karkulce, ve které nechybí ani milovaná, vlkem snědená a myslivcem zachráněná babička. A všichni moc dobře víme, co Karkulka své milované babičce donesla – bábovku a kytičku, takže o dalším bylo rozhodnuto rychle – upečeme jim něco dobrého „na zub“ – bábovku ve tvaru srdce a vyrobíme babičkám, a i dědečkům květinky ze dřeva a na závěr pohádky jim vše předáme jako překvapení – dárek (Srdce s láskou darované).

Rozhodli jsme se, že do hraní a zpívání zapojíme předškoláky, protože hraní a zpívání zároveň není zrovna jednoduchou záležitostí. Na nacvičování se děti těšily a brzy znaly slova, melodii i průběh pohádky O Červené Karkulce pánů Svěráka a Uhlíře. Pro některé to bylo obtížnější, překonat svou trému a vystupovat před kamarády, ale všichni to zvládli.

Děti v rámci programu Malý řemeslník vyráběly pro seniorky a seniory krásné dřevěné květinky jako malý dárek, tvoření je velice bavilo a těšily se, až květinky předají. Před vystoupením jsme všechno ve školce připravili k pečení a stali se z nás mistři pekaři. Kdo by na sobě nechtěl mít krásné pekařské oblečení a připravovat takovou dobrůtku. Pečení se nám povedlo, bábovka vypadala nádherně.

A nakonec nastal den, kdy jsme se se svými kostýmy, s bábovkou a kytičkami vydali ne za jednou babičkou, ale za mnoha babičkami a také dědečky. Sklidili jsme od seniorů krásný potlesk a viděli jsme, jak jsou překvapení našimi dárečky, jak jsme je dojali a udělali jsme jim velkou radost. A naše Krajánky zase překvapily a potěšily dárečky od babiček a dědečků – ručně vyrobené keramické srdíčko na šňůrce, srdíčka upečená z listového těsta (opravdu skvělá), srdíčkové bonbónky a krásně vyrobené srdíčko pro každého s krásnou básničkou. Ze všech těchto dárečků jsme měli radost, ale největší radost jsme měli z toho, že se nám hudebně-divadelní představení povedlo hezky zahrát a udělalo babičkám a dědečkům radost. Popovídali jsme si s nimi, vyfotili se, snědli společně bábovku. Všichni se těšíme na další společné setkání a aktivity – za pár dní nás čeká společné slavení Masopustu.

Jako pedagogy nás potěšilo, s jakou vervou a nasazením se děti všech činností účastnily a bylo opravdu krásné a dojemné vidět, jak je v průběhu všech příprav a činností baví připravovat druhým radost. Věříme, že si děti uchovají tyto prožitky a zážitky ve svých srdcích a myslích a budou mít stále chuť dělat radost druhým (a tím i sobě) nadále.

Juliannka měla pravdu – Udělám-li radost druhému, mám radost já i on.

Vaši Krajánci