Pohádky o mašinkách

Pavel Nauman

Knížka Pavla Naumana Pohádky o mašinkách vyšla poprvé v roce 1942, a od té doby ještě mnohokrát, protože se stala (nejen) u dětí velice oblíbenou.  Stala se i předlohou televizního večerníčku (R: Eduard Hofman, 1985). A jelikož záliba dětí ve vlacích, vláčcích a mašinkách stále trvá, rozhodli jsme se knížkou také inspirovat a nabídnout dětem její jevištní verzi.

Celá knížka pana Pavla Naumana by se do inscenace pro nejmenší nevtěsnala, museli jsme z ní proto vybrat jen několik pohádek. Můžete se těšit na největší a nejrychlejší mašinku na světě, kterou si vysnil nejvyšší pán železničář, ale protože ho k tomu vedla především pýcha, byl po zásluze potrestán. Pyšná je i jedna z lokomotiv – je krásná a rychlá, a tak se jí nechce jezdit po obyčejných trasách, ani pomáhat ostatním mašinkám při práci na nádraží. Další mašince zas nechutná hnědé uhlí, je totiž vybíravá a mlsná. A chybět nebude ani mašinka neposlušná. V některých svízelných situacích mohou pomoci kouzla a čáry černokněžníka Zababy. A když je i on v koncích, co dál? Tehdy se objeví malý chlapec Pašíček. Je sice trochu upovídaný, ale protože je to čistá dětská duše, vidí věci jasně a jednoduše. Na jeho bystrý dětský rozum je i železničářský černokněžník krátký!

Mašinky mají vlastnosti úplně stejné jako lidé a pohádky o nich ukazují, jak to dopadne, když se někdo nechová, jak by měl. Ponaučení, které v sobě nesou, je však nenásilné – pohádky nechtějí „mentorovat“ a naše inscenace také ne. Nabídne pouze východisko k dalším hovorům s dětmi, a snad i inspiraci ke čtení (další mašinkovské pohádky čekají v knížce, jejíž přidanou hodnotou jsou krásné ilustrace Kamila Lhotáka).

Režie a dramatizace Šimon Spišák, scéna, kostýmy a loutky Karel Czech, hudba Jindřich Čížek, dramaturgie Daniela Jirmanová

Hrají Karolína Hýsková, Lenka Pavlíčková, Richard Liberda, Marian Mazur a Petr Sedláček

Premiéra 24. ledna 2020 na hlavní scéně DLO