Foukej, foukej větříčku
Foukej, foukej, větříčku,
shoď mi jednu hruštičku.
Shoď mi jednu nebo dvě,
budou sladké obě dvě.
Ťuká, ťuká deštík
básnička
Ťuká, ťuká deštík
na široký deštník.
Ťuká, ťuká prstíkem:
“Kdo je pod tím deštníkem?”
“To jsem já, panenka,
smáčí se mi sukénka,
běžím, běžím ke sluníčku
osušit si svou sukničku.”
Básnička, kterou již umíme:
BRAMBORA
Koulela se ze dvora (ruce se točí kolem
dokola),
takhle velká brambora (rozpažit),
neviděla (ruce zakryjí oči),
neslyšela (ruce zakryjí uši),
že na ní padá závora (ruce spadnou dolů),
Kam koukáš, ty závoro? (dělat rukama ty,
ty, ty),
na tebe ty bramboro (ukazovat prstem na
kamaráda),
kdyby tudy projel vlak (dělat rukama jako,
že jede mašinka),
byl by z tebe bramborák (rukama tleskat).
K.J.